Legislativa prodeje použitých věcí
Prodej použitých věcí a zákon
Co se rozumí použitým zbožím, není legislativně definováno, přičemž není vymezena ani míra opotřebení nezbytná pro to, aby mohlo být zboží považováno za použité zboží ve smyslu zákona. V praxi záleží zejména na způsobu prodeje (prezentace) zboží a na souvisejících objektivních okolnostech. Prodej použitých věcí (zboží) je nutné z právního pohledu odlišovat od prodeje zboží s vadou, i když pochopitelně není vyloučen souběh těchto dvou případů.
Hlavním rozdílem oproti režimu „běžného“ prodeje zboží v obchodě je skutečnost, že u věcí použitých nepřichází na straně prodávajícího zásadně v úvahu vznik odpovědnost za vady, které se vyskytnou dodatečně po převzetí věci. Pro případ prodeje použitého zboží tedy není zákonem stanovena záruční doba, a pokud prodávající kupujícímu záruku neposkytne (smluvně, jednostranným projevem vůle), odpovídá prodávající pouze za vady, které věc měla v době jejího převzetí kupujícím.Jde-li tedy o věci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím.
U věcí použitých práva z odpovědnosti za vady věci zaniknou, nebyla-li uplatněna do 24 měsíců ode dne převzetí věci kupujícím. Prodávající může tuto dobu v dohodě s kupujícím zkrátit, ne však méně než na 12 měsíců; tuto dobu uvede prodávající v dokladu o prodeji věci. Prodávající se tedy může při prodeji použitého zboží dohodnout s kupujícím zkrácení doby, po kterou je kupující oprávněn uplatnit práva z odpovědnosti za vady. Výše uvedené lhůty, jak zákonné, tak i případné smluvní, jsou hmotněprávního a prekluzivního charakteru, což znamená, že nejpozději poslední den lhůty musí projev vůle kupujícího dojít prodávajícímu a jejich marným uplynutím práva kupujícího zanikají.
I v případě vzniku odpovědnosti za vady použitého zboží je nutné rozlišovat jednotlivé úkony kupujícího - vytknutí vady (reklamaci) a uplatnění práva z odpovědnosti za vady věci. Dle stávající judikatury k tomu, aby nedošlo k zániku práv z odpovědnosti za vady věci prodané v obchodě, nestačí, aby kupující ve stanovené době pouze vytkl prodávajícímu vadu věci (uplatnil reklamaci), nýbrž je nutné, aby v této lhůtě také konkrétně uvedl, jaké právo z tohoto důvodu uplatňuje u prodávajícího. V případě vzniku odpovědnosti za vady u použitých věcí je oprávnění kupujícího na výměnu věci nebo právo na přiměřenou slevu.“
Tolik právní mluva.... a pokud tápete, pokusíme se to vysvětlit víc lidsky. Prodáváme věci použité, není-li uvedeno jinak. Zákon vyžaduje, abychom zákazníka neuvedli v omyl, že kupuje věc novou. Zákon též požaduje, aby tato skutečnost byla patrná z kupní smlouvy. Dále zákon říká, že na použitou věc není prodávající povinen poskytnout záruku. Je ale povinen poskytnout dobu pro využití práva odpovědnosti za vadu věci. Ze zákona a po dohodě poskytujeme takovou dobu v délce 12 měsíců. Je tedy důležité si uvědomit rozdíl mezi zárukou a dobou pro využití práva odpovědnosti za vadu. Všechny prodávané věci testujeme, při osobním odběru dokonce předvádíme. Na věcech při převzetí nejsou žádné vady, které by bránily věc používat. Pokud tedy již byla věc před prodejem dlouhodobě používaná (např. více jak 24 měsíců) a byla následně prodána funkční a bez vady, běžně opotřebovaná, a uplynula lhůta dobrovolně či úplatně poskytnuté záruky, není již možné prosadit odpovědnost z nově vzniklé vady. Nic z toho, co zde bylo řečeno, nemá vliv na právo věc v zákonné lhůtě vrátit.
Jsme si vědomi morální odpovědnosti vůči zákazníkům a proto nabízíme záruku nad rámec zákona. Zárukou se zavazujeme, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Záruka může být poskytnuta i na dílčí část věci. Jinými slovy, pokud vám na použitou věc poskytneme záruku, ručíme za to, že věc bude po celou tuto dobu pracovat stejně jako v době pořízení.